|
|
Marine Mammals as Apex Predators
Slavíčková, Tereza ; Černý, Martin (vedoucí práce) ; Storch, David (oponent)
Mezi mořskými savci najdeme mnoho predátorů, nicméně pouze čtyři druhy z nich můžeme považovat za pravé vrcholové predátory. Medvědi lední, kosatky dravé, tuleni leopardí a vorvani obrovští jasně vládnou ve svých prostředích, kosatky a vorvani jsou navíc na vrcholu globálně. Kromě toho, že jsou tyto druhy obecně hojné v počtech jedinců a že jsou relativně velcí v porovnání s blízce příbuznými druhy, nesdílí tito čtyři predátoři mnoho. Liší se v tvorbě sociálních skupin, ekologii lovu, life-history znacích a úrovních vnitrodruhové spolupráce. Jen velmi málo studií se zaměřuje na zkoumání konkrétních charakteristik, které by jednotlivé predátory dělaly tak dominantními. Když zvážíme, jak hojné tyto druhy i jejich kořist jsou, je vidno, že studií, které by zkoumaly predační nebo nepredační interakce s dalšími velkými savci - predátory, bylo provedeno nedostatečné množství. Naše porozumění trofickým vztahům, vlivu velkých predátorů na hierarchii druhů a rovnováhu ekosystému je chabé. Zvážíme-li, jak velký vliv má lidská populace na naše oceány a velké mořské predátory, je zjevné, že je třeba se v budoucím výzkumu zaměřit na zkoumání komplexních mezidruhových vztahů.
|
|
|
Reprodukční strategie medvěda ledního (Ursus maritimus) se zaměřením na mateřské a epigamní chování jedinců v zajetí.
ŠEBKOVÁ, Lenka
Medvěd lední (Ursus maritimus) je největší terestrická šelma, obývající arktické části země, kde loví především tuleně. Období rozmnožování nastává na jaře. Samice rodí v zimě, od listopadu do konce prosince nebo i později. Ve vrhu jsou nejčastěji dvě mláďata. Medvíďata obvykle zůstávají s matkou do jejich 2,5 roku. Práce spočívala v analýze záznamu pořízeného v umělém brlohu v brněnské zoologické zahradě. Videozáznam zachycoval vzájemné chování matky a mláďat. U matky se zkoumaly tyto prvky: chování matky před porodem, pohyb matky od mláďat, kontakt matky s mláďaty a délka trvání reakce matky na zvuky mláďat. U novorozených medvíďat se z důvodu jejich velmi malé velikosti mohly hodnotit jen hlasové projevy, tj. vydávání kontaktních zvuků a výrazných zvukových projevů (volání). Sledováním videozáznamu bylo zjištěno, že kontakt matky s mláďaty byl v prvních dvou dnech nepřetržitý, pokud se ale matka od mláďat vzdálila, nechávala je na místě. Mláďata byla v nepřítomnosti matky velmi neklidná a spánek se s věkem mláďat mírně prodloužil.
|
host ::
RSS.